Pořád se něco děje a mění, ale teprve v určitý okamžik si začneme uvědomovat, že se nás to týká osobně. Když mi zavřeli můj oblíbený bufáč U Rozvařilů a otevřeli tam Starbucks tak přestala veškerá legrace.
Ano, když slyším kdysi slavného výtvarného umělce v televizi jak naříká, že musí opustit svůj Žižkovský ateliér, protože renta je neúnosně vysoká. Na jeho nápad, darovat jedno dílo městu výměnou za snížený nájem, nikdo nereaguje……. tak si říkám, pozor tady to to začíná být vážné.....
Umělecké školy, kurzy a semináře produkují spousty umělců, potom tady máme ještě naší starou gardu, hobby umělce, všeumělce jako například Karla Gota....atp.
Výsledek = tisíce uměleckých děl, které vlastně dneska už málokdo kupuje. Je až neuvěřitelné co takový pilný umělec dokáže vyprodukovat. Historické budovy, v kterých dříve byla kasárna či vepřince, se mění na depositáře a začínají se plnit těmito výtvory. Naši potomci to všechno zdědí a budou se trápit otázkou: co s tím ???
Mladá generace si ovšem velice rozumně uvědomuje, že životní prostor se zmenšuje a je drahý a proto vytváří umění digitální. Takový umělec si může svojí celoživotní práci uložit na USB stick………mám toho už 10 Mega.....ekonomické a praktické.
Při mé nedávné návštěvě nově postavených lázní v Německu jsem si všiml, že na stěnách nejsou umělecká díla národních umělců, ale veliké televizní obrazovky. Krátké filmy o historii lázní, reklama a romantické záběry či tropické rybičky promítané na stěnu bazénu tak umocňovali lázeňský zážitek.
Ano žijeme v digitální době.
Doba kdy jsme si na umění mohli šáhnout, je pryč.
Už mizí plátna, litografie, hlína, sklo, gramofonové desky, kazety, CD………
Dnes když umění tak jpg, gif, pdf, mp3, mp4, avi…….
Tak a tady to máte v digitální verzi na blogu……
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat